Logo
Nevíte si rady? Zavolejte.
0 ks
za 0,00 Kč
Váš košík prozatím neobsahuje žádnou andělskou radost :(
Potřebujete poradit? Neváhejte mě kontaktovat.
Nakupte ještě za 1 300,00 Kč a máte dopravu ZDARMA
Novinky
07.12.2016
Nemožné na počkání! Zázraky do 3 dnů!
Přejete si vlastní barevnou kombinaci? Napište na e-mail obchod@nej-andele.cz nebo své přání zavolejte na tel. 603 371 349 a bude-li to jen trochu mož... číst celé
22.10.2018
Líbí se vám vyprodaný andílek?
Toužíte po andílkovi, který je právě vyprodaný? Napište mi na vera@nej-andele.cz, zjistím jak dlouho bude trvat objednat chybějící komponenty, budu vá... číst celé
24.11.2017
20.10.2018 - Garance doručení do VÁNOC
Chcete mít jistotu, že váš dárek bude pod stromečkem a ne někde na poště? Objednávky přijaté do pondělní půlnoci 17. prosince vyexpeduji tak, aby vám ... číst celé
Zobrazit všechny novinky
  1. Úvod
  2. Andělský blog
  3. Seznam se s anděly
  4. O mé cestě k andělům
12.05.2017

O mé cestě k andělům

Wow, jsi tady! Mám radost, že jsi zde a srdečně tě vítám.

_61a1264

Říká se, že na webu je důležité se "nevykecávat". Jenže ono je to těžký. Zkuste popsat cestu, která trvala několik let, pár větami... tak já to teda zkusím, ale přeci jen - slíbila jsem vám příběh a některé příběhy nejsou zrovna krátké...

...tak tedy... jsem Vera, žiju ve světě plném andělů a jsem na to hrdá. Těší mě :)

Mám v zásobě spoustu příběhů - asi jako každý. Ale jeden z nich vážně stojí za to vyprávět. Je o tom, jak jsem našla andělský svět prozářený zázraky.

Můj příběh začíná stejně, jako ten váš. I já, stejně jako vy, mám za sebou krásné chvíle dětské nevinnosti, kdy jsem vídala anděly v každém, kdo prošel kolem. I já, jako asi většina z vás, mám za sebou období, kdy mi říkali, co je "normální" a andělé do termínu "normální" rozhodně nepatřili. Dospělí mě naučili je nevidět. Chtěla jsem lidem kolem sebe dělat radost, toužila jsem zapadnout a být co nejvíce "normální". A tak jsem tu hru na normalitu hrála tak dlouho, až jsem na ty úchvatné bytosti zapomněla. Mám za sebou velmi, velmi dlouhou dobu, kdy jsem žila v přesvědčení, že jsem to výhradně já, kdo je příčinou mého štěstí (ač jsem ani na okamžik nezapochybovala o tom, že jsem dítě štěstěny a tudíž se mi podaří, na co sáhnu...).

...a před pár lety se to stalo. Najednou se přede mnou vynořil svět bytostí, které nebyly vidět (a přesto jsem měla možnost s nimi mluvit), které uměly dělat zázraky (a to jsem si do té doby myslela, že jsou to náhody a moje "matka štěstěna", která mi umetá cestičku) a které mi byly tak neuvěřitelně blízké a navíc podobné (tedy teď nemluvím o svém vnějším vzhledu :)). Já je znala! ...byla jsem zmatená!

Dokonce bych řekla, že jsem se cítila děsně podvedená! Tak ONI (myslím dospělí) mi celou dobu tvrdili, že skutečné je jen to, co je vidět (teda, byly výjimky - třeba elektřina, protože na tu máme důkazy). Jenže já teď vnímám, slyším a vidím bytosti, které podle NICH (opět dospělí) vůbec nemůžou existovat. Mozek se mi "vařil" náporem otázek a strachů...

Je to vůbec možné?

Nevymýšlím si to?

Co když jsou to jen moje představy?

Proč bych je měla vidět zrovna já?

Proč je teda nevidí ostatní?

Nemám žádné důkazy. Stejně mi to nikdo neuvěří.

Co je vlastně pravda?

Budu všem za blázna.

Mamku z toho klepne. Manžel se se mnou rozvede. Tohle nikdo nepochopí.

Nebude lepší se tvářit, že jsem normální?

... a asi miliarda dalších se kterými vás nechci zdržovat. (ale kdybyste měli zájem, tak si jich pořád ještě celkem dost pořád pamatuju :D)

JENŽE uvěřit v ten nový svět - to nebylo tak jednoduché. Možná to znáte. Něčemu bezvýhradně věříte a najednou bác - vaše víra je v troskách. Navíc lidé kolem vás žijí tu dosavadní pravdu a vypadá to, že jediný blázen v okolí, jsem JÁ. A jako bonus se přidá obrovský strach - z posměchu, odmítnutí, nepochopení těch, které milujete a nechcete je ztratit. Několik dlouhých měsíců jsem si připadala jako na parníku zmítaném hooodně velkou bouří. V jednu chvíli jsem věřila (...že andělé vážně jsou), a za pár vteřin jsem byla schopna si všechny ty zázraky, co se mi děly, "logicky" vysvětlit podobnou snůškou nesmyslů, jako že to, co se normálnímu člověku stane maximálně jednou za 10 let a mně se děje každou chvíli, je jen náhoda a skutečnost, že mám prostě štěstí. Zpětně přiznávám, že jsem byla úplně nemožná. Já je zkoušela :(, chtěla jsem další a další důkazy toho, že opravdu jsou, x-krát jsem přísahala, že když ještě udělají toto, tak už budu věřit, že když udělají támhleto, tak už budu věřit a stejně jsem pak zase pronesla svou oblíbenou větu: "To není možné. To byla náhoda."

...jako třeba, když jsem v deset dopoledne stála na I.P. Pavlova a myslela na to, že by bylo skvělé, kdybych právě teď mohla mluvit se svou kamarádkou Simonkou (o které jsem věděla, že pracuje u metra Křižíkova), a když přede mnou zastavilo metro, tak ona seděla přímo u těch dveří, které se mi otevřely před nosem. Neplánovaně ji poslali ke klientovi na Budějovickou. ...no jasná náhoda! A takových vám můžu vyprávět dalších deset do týdne.

Byla to právě ona, kdo mi tehdy řekla: "Kolik důkazů ještě chceš? Kdyby tě tolik nepotřebovali, už by se na tebe dávno vyprdli."

Přestože to nakonec nebyla tato slova, která zastavila ten houpající se parník plný předsudků a "pravd", účinek to na mne mělo veliký. Najednou mi došlo, že to, co dělám, není fér. Že nepotřebuju žádné důkazy, protože jde jen o to, jestli jsem šťastná a spokojená. A touhle honbou za důkazem neprokazatelného, štěstí a klid určitě nenajdu.

A přesně ve chvíli, kdy jsem ty moudré bytosti přestala zkoušet a prostě jsem se jen oddala bezpečí jejich křídel, jsem najednou s údivem zjistila, že už se nebojím nosit svého anděla všem na očích, tak, aby ho nikdo nepřehlédl. Zjistila jsem, že jsem hrdá na to, že VĚŘÍM v bytosti s křídly, plné dech beroucí lásky, které s lehkostí vánku činí zázraky, kterým mnozí z nás říkají náhody.

A dnes? Dnes vím, proč si ty měsíce zkoušek mí krásní andělé nechali líbit. Vím, proč to se mnou vydrželi. Protože jsem něco jako jejich sestra. Stejně jako TY. Protože v každém z nás je kousek anděla - i v TOBĚ. V někom je menší a v jiném hodně veliký. Ale v každém je. Jde jen o to ten zářivý kousek najít. ...a možná jsem to právě já, kdo umí těm, kteří o to stojí, pomoci v jejich hledání.

...tak jsem to nedokázala. Je to dlouhé! Já říkala, že to v pár větách prostě nedám. Jenže zkuste popsat cestu, která trvala několik let, pár větami...

PS: víte co mně překvapilo? Že andělé mají vážně dobrý smysl pro humor. Když je někdo "duchovní", tak lidé očekávají, že bude mluvit s plnou vážností, možná až trochu učeně a s odstupem. ...protože duchovní lidé jsou jiní, než my - obyčejní lidi. Něco vám prozradím. Už dál nechci respektovat pravidla a omezení, která si vytvořili lidé - ti stejní lidé, kvůli kterým jsem zapomněla na svět andělů. Protože andělé je nesdílejí. Andělé jsou supr bytosti se smyslem pro humor. Je to proto, že andělé milují lidský smích! Jedním z hlavních darů, které získáte, když objevíte ten svůj andělský dílek je, že s lehkostí vánku vykouzlíte na tvářích lidí úsměv. Úsměv totiž rozpouští strach a obavy. Vnáší do života radost, štěstí a laskavost. A je toho mnohem víc. Věřte mi - vím, o čem mluvím.

PS 2: Dovolte mi na závěr ještě něco důležitého. Děkuji:

- všem andělům za to, že jsou se mnou,

- mé rodině za to, že mne milují takovou, jaká jsem,

- Simonce Skříčkové za to, že byla mou oporou, když jsem byla na parníku a stále jí zůstává, když si chci promluvit s někým "normálním" :)

- kamarádce Kačence, která je tím, kdo o mně ví víc, než kdokoliv jiný a také všem mým přátelům a kamarádům za to, že ustáli mou proměnu,

- a v neposlední řadě všem, kdo dočetli až sem, protože to bylo nejmíň 10 minut času, který jste mohli využít úplně jinak, ale rozhodli se ho věnovat mně. Věřím, že to byl čas, který jste strávili s úsměvem na rtech.

...dotkl se vás můj příběh? Máte-li chuť - napište mi vera@nej-andele.cz. A nebo jen jednoduše poděkujte našim andělům.

Tak andělsky nádherný den Innocent

Líbí se vám můj článek? Sdílejte ho s přáteli!